Růst cen ropy v důsledku brutálního konfliktu na Blízkém východě je aktuální otázkou pro ekonomy a politiky, kteří se snaží bojovat s inflací. Od začátku konfliktu mezi Izraelem a Hamásem zůstaly ceny energií relativně stabilní. Nicméně ekonomové a politici nyní pečlivě sledují vývoj války a studují předchozí konflikty v regionu.
Podle informací zveřejněných v deníku The New York Times se jedná o největší ohrožení na komoditních trzích od války mezi Ruskem a Ukrajinou v 70. letech 20. století. Indermit Gill, hlavní ekonom Světové banky, uvedl, že pokud by konflikt eskaloval a rozšířil se na celý Blízký východ, světová ekonomika by se potýkala s dvojitým energetickým šokem. To by bylo způsobeno nejen válkou na Ukrajině, ale také situací na Blízkém východě.
Světová banka předpokládá, že průměrná cena ropy, která se momentálně pohybuje kolem 85 dolarů za barel, by se v tomto čtvrtletí mohla zvýšit na 90 dolarů za barel. Organizace původně předpokládala pokles cen v příštím roce, ale přerušení dodávek ropy by mohlo tyto prognózy dramaticky změnit.
Nejhorší scénář banky předpokládá ropné embargo podobné tomu z roku 1973 během arabsko-izraelské války. V takovém případě by trh přišel o osm milionů barelů ropy denně a ceny by se mohly vyšplhat až na 157 dolarů za barel. Méně závažným, ale stále nebezpečným scénářem by byla situace podobná válce v Iráku v roce 2003, kdy se dodávky ropy snížily o pět milionů barelů denně a ceny vzrostly o 35 procent na 121 dolarů za barel. Mírnější scénář by nastal při konfliktu podobném občanské válce v Libyi v roce 2011, kdy by trh přišel o dva miliony barelů ropy denně a ceny by vzrostly o 13 procent na 102 dolarů za barel.
Zástupci Světové banky upozornili, že vlivy na inflaci a globální ekonomiku budou záviset na délce trvání konfliktu a také na tom, jak dlouho budou ceny ropy zvýšené. Nicméně uvedli, že pokud se vyšší ceny ropy udrží, povede to k nárůstu cen potravin, průmyslových kovů a zlata.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu se Spojené státy americké a Evropa snaží zabránit prudkému růstu světových cen ropy. Západní země zavedly cenový strop na ruský vývoz energií s cílem omezit příjmy Moskvy z prodeje ropy a zároveň zajistit pokračování dodávek.
Bidenova administrativa také využila strategické ropné rezervy k tlumení tlaku na ceny ropy. Vysoce postavený představitel administrativy uvedl, že prezident Biden by mohl povolit další uvolňování ropy z národní strategické ropné rezervy, která je uložena v podzemních solných jeskyních poblíž Mexického zálivu.
Představitelé Bidenovy administrativy veřejně minimalizovali obavy z ekonomických dopadů konfliktu. Tvrdí, že je příliš brzy na to, aby předpovídali jeho důsledky. Ministryně financí Janet L. Yellenová prohlásila pro agenturu Bloomberg News, že ceny ropy jsou zatím obecně stabilní a zatím nevidí žádné známky toho, že by válka měla globální ekonomické dopady.
Nicméně podle The New York Times by válka mohla mít významné důsledky, a to i přes tvrzení Yellenové.
Jak by se zvýšení cen ropy na 150 dolarů za barel ovlivnilo světovou ekonomiku a tempo růstu?
Takovém případě by se ceny ropy mohly zvýšit až na 150 dolarů za barel. To by mělo negativní dopad na světovou ekonomiku, zpomalilo by se tempo růstu a inflace by se zvýšila.
Nárůst cen ropy by měl dopad na celou řadu odvětví, včetně dopravy a výrobního sektoru. Ropné společnosti by se však mohly těšit z vyšších zisků. Země s vysokou závislostí na dovozu ropy, jako jsou USA a Čína, by měly ekonomické potíže.
Politici a ekonomové se snaží najít způsoby, jak omezit vliv růstu cen ropy na ekonomiku. To zahrnuje diversifikaci energetických zdrojů a podporu vývoje obnovitelných zdrojů energie. Někteří politici také navrhují zvýšení daní na ropné společnosti a podporu energeticky úsporných opatření.
Zatím není jasné, jaký bude výsledek konfliktu na Blízkém východě a jak se to odrazí v cenách ropy. Je však zřejmé, že růst cen ropy je vážnou hrozbou pro ekonomiku a politiku, kterou je třeba pečlivě sledovat a řešit.
