I když média trpně opakují informace, že se prodeje v letošním roce elektromobilů zvyšují, jen to jen předzvěst nadcházející odbytové krize aut na baterky. To potvrzují i šéfové tradičních značek.
Tak jsme se zase v řadě médií nedávno dočkali zpráv, jak už to čistě elektrická auta (BEV) letos v červnu „natřela“ konvenčním vozům, hlavně těm s naftovými motory. Zvenku to tak skutečně vypadá, ale při pohledu na podrobná data je tomu jinak. Elektromobily se prodávají především v bohatších státech EU a tam, kde je upřednostňují politické regulace a dotace a penalizace v podobě emisních pokut pro auta se spalovacími motory. Dle výsledků, které nedávno zveřejnilo sdružení ACEA, dosáhl červnový podíl elektromobilů v zemích Evropské unie na nově registrovaných automobilech 15,1 %, zatímco u dieselů to bylo 13,4 %, když loni měla auta se vznětovým motorem podíl 17,4 % a elektromobily 10,7 %. Celkově bylo v červnu v celé EU registrováno 158 252 nových elektromobilů a 139 595 nových dieselů.
„Úspěch“ bateriových vozů a čísla prodeje nových se zdaleka netýká většiny států. Právě naopak. Prodejní čísla táhne vzhůru jen několik málo států Evropy, když bezmála 76 % prodeje nových BEV připadla na Belgii, Švédsko, Nizozemsko, Francii a Německo, kdy náš západní soused si ze všech unijních prodejů zaregistroval s 52 988 asi každé třetí elektroauto prodané v EU. Naopak ve dvanácti z 27 států EU nebylo za červen letošního roku prodáno ani 1000 elektromobilů, přičemž příkladem z opačného konce minimálních prodejů je s 637 nově registrovaných bateriových automobilů také Česko. Bohaté země EU jako Nizozemsko, Finsko, Dánsko či Švédsko mají už více než třetinový podíl BEV na trhu, polovina členských států naopak nedosáhla ani na 10 % procent. ČR je v tomto srovnání s podílem 3,1 % třetí nejhorší z celé EU, hůře na tom jsou už jen na Slovensku a v Chorvatsku.
Kupní síla obyvatel postkomunistických zemí dokazuje, že vedle mizerné přidané hodnoty, malého dojezdu a problematického a dnes už i kvůli cenám elektřiny drahého nabíjení BEV prostě obyvatelé nových členských států EU ukazují velmi drahým elektromobilitě záda. Ale to neplatí jen pro střední a východní Evropu. Statistika prodejů dle modelů ukazuje, že se i zde otevírají nůžky mezi bohatými a chudými a že cena je důležitější než image, kdy ještě donedávna automobilový průmysl tyl z faktu, že zákazníci si často kupovali vozy o třídu vyšší, než si ve skutečnosti mohli dovolit, aby deklarovali svůj lepší společenský statut. Ceny energie, inflace a ekonomická krize ochudila všechny země EU.
Podle předběžných čísel zveřejněných Automotive News byl v červnu i za první letošní pololetí v Evropě nejprodávanější model Tesla Y. V červnu se tohoto elektromobilu prodalo téměř 30 tisíc. Na druhém místě následuje Dacia Sandero s odstupem zhruba 8 tisíc vozů. Ale i Tesla Elona Muska trh poněkud znásilnila a samozřejmě i naštval své loajální zákazníky, když spustila lavinu masívních slev a urychlené dodávky vozů. Ze srovnání Tesla Modelu Y a VW ID.3 je tak jasný vítěz v této skupině zákazníků, kdy se VW ID.3 ani nevtlačil mezi prvních padesát nejprodávanějších vozů v EU.
Jaká jsou podrobnější data z českého trhu BEV? K 30. červnu 2023 bylo v ČR registrováno 18 271 osobních bateriových elektrických vozidel (kat. M1). Během prvního pololetí 2023 se jejich počet zvýšil o 29 %, kdy bylo registrováno 4 110 vozidel. Více než čtvrtinu letošních registrací evidovala Tesla (1 085), s odstupem následovala značka Škoda (563) a Volkswagen (535). Celkově čistě elektrických aut v českém registru eviduje Škoda (3 596), dále Tesla (3 048) a Volkswagen (2 226). Z 18 271 osobních BEV je 4 466 vozidel registrováno jako ojetých, tj. 24,4 %. Jak uvedl časopis Autojournal, u nově registrovaných vozidel je pouze 18 % z nich registrováno na fyzické osoby a 82 % na firmy. Téměř 40 % BEV bylo registrováno v Praze (7 174), následují Středočeský (3 536) a Jihomoravský kraj (1 721). Závěr: elektrická auta jsou výsadou zelených firem a bohatých obyvatel ČR, přičemž podíl čistě e-aut na 6,4 milionu aut v celém vozovém parku ČR je v řadu několika promile.
Realita českého trhu je skutečně někde zcela jinde: i když se prodeje nových aut letos zlepšily a automobilky vyřizují nerealizované dodávky z let covidové krize, prodej aut má poměr cca 230 000 nových ku 700 000 vozů zobchodovaných z druhé ruky ročně. Nejprodávanějším českým autem je 10 let stará Škoda Octavia s nájezdem kolem 180 km za cenu kolem 200 000 korun. A u šetrných českých řidičů pak znovu začíná oživovat zájem o ojetá auta s naftovými motory, jejich podíl se opět v autobazarech blíží polovině všech prodaných aut.
Řada analytiků upozorňuje, že současný růst prodejů aut v Evropě je jen přechodný a automobilky jen dohánějí skluz z dodávek v době covidové pandemie, kdy se rozpadly globální dodavatelské řetězce a vypadla výroba čipů, jichž je právě v a-autech třeba násobně více. Ovšem i lepší prodeje nedosahují předcovidových čísel, a tak panují oprávněné obavy, že až se naplní tato odložená poptávka, objednávky se prudce zpomalí. Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz se již potýkaly s dlouhodobými problémy, od rostoucích nákladů na energii a pracovní sílu v jejich středoevropských centrech až po špatně fungující software a složitý odklon od spalovacího motoru. Zpočátku se jim dařilo přečkat dopady pandemie díky nahromaděným zakázkám, ale zdá se, že oživení dochází dech. Podle deníku Handelsblatt vyrobila tato trojice ve svých evropských továrnách od ledna do května dohromady o půl milionu aut méně než ve stejných měsících roku 2019. To se rovnalo poklesu o téměř 20 %.
Zdá se, že trpí zejména značka VW. Z 93 000 vozů bateriové elektrické řady ID vyrobených v Evropě za prvních pět měsíců roku se jich podle údajů prodalo pouze 73 000. Viceprezident Ústředního svazu německých prodejců vozidel Thomas Peckruhn uvedl, že nynější relativně zdravý počet nových registrací je popřen temnějším obrazem, který se objevuje v knihách objednávek. „Nové objednávky elektromobilů jsou o 30 až 50 % nižší než před rokem,“ řekl Peckruhn listu Handelsblatt. Značka VW přiznala, že „pociťuje všeobecný nezájem o nákup elektromobilů, stejně jako ostatní výrobci“.
Koncern VW už musel omezit výrobu svých elektrických modelů ID v Emdenu, který čeká minimálně šestitýdenní pauza ve výrobě, propuštěna bude asi 300 dělníků, tedy pětina zaměstnanců, a zahájení produkce modelu ID.7 bude přesunuto z července na konec roku. „Snížení počtu zaměstnanců a zrušení směn signalizuje, že VW neočekává, že se situace v krátkodobém horizontu zlepší,“ řekl agentuře Reuters analytik Daniel Schwarz. Firma Morgan Stanley pak uvádí, že očekává další zpomalení evropské poptávky po elektromobilech po škrtech dotací a že ostatní výrobci automobilů zpomalí nebo odloží své elektrické plány o mnoho čtvrtletí nebo dokonce let. Přitom pod tlakem deficitních rozpočtů nejenže vlády unijních zemí postupně omezují či zcela zastavují dosavadní bohaté dotace na nákup elektroaut, ale ještě uvažují o jejich extra zdanění, a to jednak kvůli výpadků daní z pohonných hmot, jednak kvůli větší zátěži silnic těžkými elektroauty. A to nemluvě o zcela sporném ekologickém přínosu BEV vinou špinavé emisní výroby baterií, problematice požární bezpečnosti a růstu pojišťovacích nákladů. A už vůbec nemluvě o nadcházejícím deficitu elektřiny.
Jak informoval německý byznysový portál Manager Magazin, 10. 7. na online globálním setkání 2000 manažerů firem obchodovaných na frankfurtské burze DAX vystoupil šéf značky VW Thomas Schäfer s plamenným a burcujícím projevem ohledně automobilového sektoru a zvláště své automobilky. Poptávka po elektromobilech, na které se tolik vsázelo, dramaticky klesá, a jak řekl, „střecha hoří“ a budoucnost značky VW je v sázce. Schäfer okamžité nařídil zmrazení výdajů, což platí pro celý koncern, kam patří i Škoda Auto. Podle Schäfera, někdejšího šéfa Škoda Auto, je byznys s automobily nemocný, „střecha hoří“, prohlásil v plamenné řeči s tím, že by se mělo jednat o „poslední budíček,“ protože VW čekají velmi těžké měsíce, koncern se ocitl v prostředí „dokonalé bouře“.
Tesla také zažívá v Německu problémy, a podle Manager Magazínu hledá parkovací místa k pronájmu pro své neprodané vozy. Nicméně Tesla si může dovolit reagovat razantním snížením cen, ale v takové situaci zřejmě není VW. I když některé zprávy hovoří, že cenová válka se už chystá. Časopis Auto Strassenverkehr, který dal dohromady velký přehled dostupných slev na nová auta právě v Německu, vedle toho naznačuje, že poté, co koronavirová pandemie způsobila výpadky ve výrobě a zvýšenou poptávku hlavně u firem, došlo na vyřízení nahromaděných firemních objednávek. Druhé letošní pololetí tak má být katastrofální, co se zájmu i z jejich strany týče. A proto již nyní přichází ke slovu dlouho nevídané praktiky, tedy slevy. Ty mohou být napříč evropskou automobilovou branží až 30procentní. Citelně levněji lze dle magazínu nakupovat hlavně auta, která stojí méně než 25 tisíc Eur (cca 600 tisíc korun). Minimálně lze počítat s 15procentní redukcí ceny.
Předseda vlády ČR Petr Fiala nedávno v interview pro TV CNN Prima News naznačil, že doufá v přehodnocení tvrdého přechodu na elektromobilitu od roku 2035, když Evropská komise před časem rozhodla, že tato klíčová součást dekarbonizační politiky Green Deal se povinně přehodnotí v roce 2026. Předtím ovšem za předsednictví Česka v EU byl i premiér Fiala pro schválení zákazu nových spalovacích aut po roce 2035 bez výhrad. Snad je tu tedy šance, jak před stále agresívnější politikou Číny v exportu nejen elektrických aut zachránit dosud kvetoucí automobilový trh EU se zásadním podílem na tvorbě HDP, exportu a se 14 miliony dobře placenými pozicemi.
Členské státy EU se podílejí na produkci skleníkových plynů ve světě méně než 10 %, přičemž osobní automobily z toho mají 15procentní podíl. Přitom bezmála ve všech zemích EU v důsledku násilně prosazované elektromobility roste obchod s ojetými vozy a tím také průměrné stáří vozového parku, s čímž jsou samozřejmě spojeny i rostoucí emise zplodin. V českém registru má osobní auto v průměru už 16 let a i na nejvyspělejším evropském trhu v Německu se blíží rekordním 10 rokům.
Auta, která měla náElektromobily v Evropě: Prodejní boom neplatí pro většinu států
I když média trpně opakují informace, že se prodeje v letošním roce elektromobilů zvyšují, jen to jen předzvěst nadcházející odbytové krize aut na baterky. To potvrzují i šéfové tradičních značek.
Tak jsme se zase v řadě médií nedávno dočkali zpráv, jak už to čistě elektrická auta (BEV) letos v červnu „natřela“ konvenčním vozům, hlavně těm s naftovými motory. Zvenku to tak skutečně vypadá, ale při pohledu na podrobná data je tomu jinak. Elektromobily se prodávají především v bohatších státech EU a tam, kde je upřednostňují politické regulace a dotace a penalizace v podobě emisních pokut pro auta se spalovacími motory. Dle výsledků, které nedávno zveřejnilo sdružení ACEA, dosáhl červnový podíl elektromobilů v zemích Evropské unie na nově registrovaných automobilech 15,1 %, zatímco u dieselů to bylo 13,4 %, když loni měla auta se vznětovým motorem podíl 17,4 % a elektromobily 10,7 %. Celkově bylo v červnu v celé EU
