Home » Business » Rusko-ukrajinská válka mění trh s plynem: Gazprom ztrácí v Evropě, Česko dováží více ruského plynu

Rusko-ukrajinská válka mění trh s plynem: Gazprom ztrácí v Evropě, Česko dováží více ruského plynu

Ruský koncern Gazprom⁢ spravuje ⁢největší geologicky ověřené zásoby​ zemního plynu na světě, před​ sebou má ale nejistou budoucnost. Loni dodal zahraničním zákazníkům, včetně Číny, ‌kolem 91,4 miliardy krychlových metrů potrubního plynu,​ meziročně ‍asi o 30 ⁢procent méně. Společnost kontrolovaná Kremlem po ruském vpádu na Ukrajinu ⁣koncem února 2022 ⁣ztratila podstatnou část svého klíčového trhu⁢ – evropského ⁣– a tím i desítky miliard dolarů na příjmech.‍ Pro společnost, ⁣jež⁢ loni přestala ​zveřejňovat své finanční ukazatele, je nejhorší​ poznání, že Evropská unie už⁤ o její palivo‌ zase ⁢tolik nestojí. Poměrně rychle si našla náhradní zdroje.

Gazprom, který byl v letech hojnosti (před válkou na ⁤Ukrajině) druhým největším plátcem dividend v‌ Rusku hned po ropném gigantu ‍Rosněfť, by se ovšem mohl na lukrativním evropském trhu‌ pokusit o návrat. Ale⁢ je ​to jenom úvaha. „Určitě by to rádi udělali, jako koneckonců ⁤každý obchodník. Ale v nejbližší době je to krajně nepravděpodobné, Rusům spíše půjde o to, aby uhájili dosavadní ⁣pozici, jež je podstatně slabší ​než v ​minulosti,“ ‌komentuje pro HN Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií a jednatel ⁤poradenské firmy ENA.

Proč se ⁤do Česka dováží více⁢ ruského plynu? Stojí za tím zdražení poplatků pro ⁢tranzit⁤ přes Německo

16. 2. 2024 ▪ 5 min. ‌čtení

Podobně​ to vidí také ⁢Michal Kocůrek z brněnské analytické ⁢firmy EGÚ. „Dojde-li k určitému obnovení vztahů mezi EU a‍ Ruskem na politické úrovni, ⁤je pravděpodobné, že ⁣Gazprom bude chtít alespoň posílit⁤ svou nyní velmi​ omezenou pozici.‌ Na druhou ‍stranu je třeba si uvědomit, že ‍některé přepravní cesty ruského plynu se​ již neobnoví, a​ tím pádem množství skutečně vyváženého ‌plynu do EU nemá ⁣velký prostor pro další růst,“ podotýká Kocůrek.

Dodávky ⁤potrubního plynu Gazpromu do EU loni‍ podle něj poklesy velmi výrazně. Oproti roku ​2022 se snížily o⁣ 58 procent na ​26 miliard ⁣krychlových metrů. Malé množství ​LNG také putovalo do​ unie z terminálu Portovaja, provozovaného Gazpromem. Ale hlavním vývozcem ruského LNG do Evropy je soukromá společnost Novatek.

Celkové dodávky ruského zemního plynu do EU loni podle údajů Evropské komise ⁢činily ‌zhruba 43 miliard krychlových metrů (v jiných zdrojích lze najít ‌odlišná čísla).

Zkapalněný zemní plyn směřuje z terminálu Jamal do Evropy na základě dlouhodobých odběrových kontraktů ‌zejména přes terminály ve Španělsku, Francii a Belgii. Asi pětina dodávek LNG z Jamalu​ se ⁢v evropských terminálech, zejména v belgickém Zeebrugge, reexportuje ​mimo‍ Evropu.

Pokud​ jde​ o potrubní ⁤zemní plyn,‍ Gazprom ⁣ho dodává do zemí Evropské unie přes Ukrajinu na Slovensko, do Rakouska a Itálie, potom přes Turkish Stream (jižní koridor) do Řecka, Severní‍ Makedonie, Chorvatska, Bosny ‍a Hercegoviny, Srbska a Maďarska.

Ruský plyn odebírá také ⁤Česko, a to přes předávací stanici‌ Lanžhot na‍ hranici se Slovenskem. „Dodávky⁤ přes tuto trasu se ​v závěrečném kvartálu roku 2023 ​ve srovnání ‍s předchozími ⁢měsíci mírně zvýšily a tato situace pokračuje i letos,“ podotýká Kocůrek. ‌Za navýšením je zejména zvýšení⁢ poplatků​ pro tranzit přes Německo.

Poptávka ‌po ruském zemním plynu ve střední‍ Evropě podle‍ něj vzrostla vlivem několika ⁤faktorů. Předně je ⁤to obchodní motivace odběratelů spojená se zdražením přepravy plynu přes Německo do Rakouska ‌a do Česka. Svoji ​roli sehrává také ⁢kumulovaný nadbytek plynu ⁢v regionu, neboť poptávka nebyla vlivem mírné zimy tak‍ vysoká,​ jak se původně očekávalo.

Rakousko visí na ruskéterminály. Tyto terminály ⁤jsou schopny přijímat zkapalněný‌ zemní ‌plyn (LNG) z celého světa, což ‍znamená, že EU má možnost diverzifikovat‌ své zdroje⁢ a snížit tak‌ závislost ‍na ruském plynu.

Navíc se EU snaží podpořit⁣ výstavbu plynovodů spojujících země v rámci Unie, což by mohlo ​dále snížit ⁢potřebu ruského plynu.⁣ Jedním z takových​ projektů je plynovod Baltic Pipe, který má spojit Dánsko a Polsko ‍a umožnit Polsku přímý přístup ​k norskému plynu.‌ Tento projekt by měl být dokončen v roce 2022.

Ve světle těchto událostí je tedy možné, že se EU ‌bude stále více odklánět od ruského plynu a hledat alternativní zdroje a trasy⁤ pro ‍své potřeby.jektech ‌pracují i další země‍ EU, jako je Polsko, Belgie, nebo Francie.‍ Tím se zvyšuje diverzifikace zdrojů ‍a snižuje se ​závislost na ruském plynu.

něcký politolog Alexander Rahr.

Navíc se ⁢v současné době EU snaží snížit ‍svou závislost na ruském plynu a ​hledat alternativní zdroje energie. Proto⁤ je pravděpodobné, ‍že Nord Stream zůstane ⁤pohřbený navěky a Rusko se bude muset zaměřit na jiné trhy pro svůj plynový export.

Leave a Comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.