Německá ekonomika čelí vysoké inflaci a poklesu produkce, co naznačuje problémy, kterým země momentálně čelí. Podle deníku CNN se německá ekonomika mezičtvrtletně snížila o 0,2 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku ekonomika klesla o 0,4 procenta a v prvním čtvrtletí o 0,1 procenta. To znamená, že německá ekonomika se dostala do recese, což se definuje jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí ekonomického poklesu.
Po mírných propadech v předchozích dvou čtvrtletích se německá ekonomika na jaře stabilizovala, uvedla Ruth Brandová z německého statistického úřadu. Nicméně, prognózy do budoucna nejsou pozitivní. Mezinárodní měnový fond očekává, že Německo bude jedinou vyspělou ekonomikou na světě, která v letošním roce zaznamená ekonomický pokles. Tento propad by se měl pohybovat kolem desetiny procenta. Ostatní členské státy eurozóny by naopak měly vykázat meziroční růst ve výši devíti desetin procenta.
Po globální finanční krizi v roce 2008 německá ekonomika průměrně rostla o 2 procenta ročně. Během tohoto období měla přebytky v rozpočtu a zejména úspěšnou exportní politiku. Nicméně, někteří analytici nyní tvrdí, že po 25 letech je německá ekonomika opět nemocným mužem Evropy. Naposledy se toto označení objevilo na přelomu tisíciletí v době nevýrazného hospodářského růstu a vysoké míry nezaměstnanosti.
Stefan Kooths, ředitel výzkumu v Kielově institutu pro světovou ekonomiku, tvrdí, že Německo se potýká s řadou problémů. Mezi ně patří slabá výkonnost čínské ekonomiky, nižší poptávka po německých výrobcích v zahraničí, rychle stárnutí populace a relativně vysoká sazba daně z příjmů právnických osob.
Spotřebitelské ceny v Německu v červenci meziročně vzrostly o 6,2 procenta, což je o devět desetin procenta nad průměrem eurozóny. Zdražování ale snižuje kupní sílu německých obyvatel a přispívá k celkově negativní náladě v domácnostech. Nižší soukromé i veřejné výdaje patří mezi hlavní příčiny negativní hospodářské situace v Německu, uvedl ekonom Thomas Obst pro CNN.
Nedostatek zakázek v německém průmyslu zaznamenávají i velké průmyslové podniky. Výroba klíčových společností jako Siemens nebo Volkswagen se v červnu meziročně snížila o 1,7 procenta a propad se projevil i v německém zpracovatelském průmyslu.
Zakázky v německém průmyslu se v posledních dvanácti měsících v podstatě vyprázdnily. Export do Číny je také malý, uvedl Carsten Brzesku z bankovní společnosti ING, který je zodpovědný za makroekonomický výzkum, s tím, že Čína je pro Německo třetím nejdůležitějším exportním trhem.
Dalším důvodem zaostávajícího Německa jsou také rokové sazby Evropské centrální banky. Evropská centrální banka totiž zvýšila základní rokovou sazbu na 3,75 procenta. ECB se tím snaží zpomalit postupně rostoucí ceny, které negativně ovlivňují ekonomiku celé Evropské unie.
Vysoké rokové náklady postihly také německý sektor bytové výstavby. Více než 40 procent tamních developerů hlásí nedostatek zakázek, což se negativně projevuje na německém HDP.
Stagnace německé ekonomiky je způsobena také spotřebitelskými výdaji, které se od dubna do června meziročně zvýšily o 0,1 procenta.
Němečtí statistici v pátek také zveřejnili předběžnou zprávu o státních výdajích za první pololetí, podle které byl deficit ve výši 42,1 miliardy eur (jeden bilion Kč). V poměru k HDP to představuje 2,1 procenta.
Jak se vysoká míra úspor veřejnosti odráží na spotřebě a růstu ekonomiky v Německu a jaké jsou možnosti pro zmírnění tohoto problému
Dopady brexitu a obchodních sporů se Spojenými státy. Kooths také poukazuje na nedostatečné investice do infrastruktury a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Dalším problémem je také vysoká míra úspor veřejnosti, která brzdí spotřebu a tím i růst ekonomiky.
Dalším faktorem ovlivňujícím německou ekonomiku je vysoká inflace. Podle dat z německého statistického úřadu inflace v letošním roce dosáhla 3,1 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2008. Růst cen je způsoben zejména zvyšováním cen energií a potravin.
Německo se také potýká se stárnutím populace a nedostatkem pracovních sil. Podle některých odhadů by v příštích desetiletích mohlo německé hospodářství trpět nedostatkem až 3 milionů pracovníků. Tento nedostatek může negativně ovlivnit potenciální růst ekonomiky a snížit konkurenceschopnost Německa na mezinárodní scéně.
Vláda a centrální banka se snaží oživit ekonomiku pomocí různých opatření. Vláda plánuje snížit daňové zatížení, zvýšit investice do infrastruktury a podporovat inovace a digitalizaci. Centrální banka se zase snaží udržet nízké úrokové sazby a podporovat růst poptávky.
Ačkoli jsou prognózy do budoucna nejisté, někteří ekonomové doufají, že německá ekonomika se dokáže zotavit a znovu získat svoji pozici jako motor evropského hospodářství. Mezinárodní měnový fond i další instituce však varují před možnými riziky, jako jsou další obchodní spory a geopolitické nestability, které by mohly dále oslabit německou ekonomiku.
