Match of the century with a tennis player and hockey stick from a stationery store. A new family film is inspired by the spirit of Nagano | iRADIO

Do you remember where you were when our team beat the favored Canadians in Nagano to advance to the gold medal match? If you were still a child, you probably experienced it similarly to Dominik (Tom Brenton, savvyly recruited from an acting sports camp).

An eleven-year-old boy, humiliatingly seated in the donkey bench, watches the game tensely in the classroom together with his classmates and the teacher. And that’s when he decides to become a hockey goalie, following the example of Dominik Hašek.

Nevadí, že si sám nedokáže ani obout brusle nebo že nemá to správné vybavení. S příchodem léta se svým nejlepším kamarádem Honzou (Fabian Šetlík) zakládá tým. Na první setkání, svolané jak jinak než přes psaníčko, dorazí do cukrárny přesně tři uchazeči. K Dominikově radosti je jedním z nich i Katka (Johanka Racková), nejlepší holka ze třídy.

Když k tomu pak ještě přiberou lehce podivínského souseda s nevyslovitelným příjmením, tak jsou týmové Šavle na světě.

Ke hře mají tenisák a hokejky z papírnictví, ale stejně si už po pár dnech střelby na branku se záclonou místo sítě troufnou na partičku kluků z druhého stupně, kteří pravidelně sehrávají zápasy na plácku před místní hospodou. Protože jak pragmaticky tvrdil Katčin děda: „Na hajzlu všichni tlačíme stejně.“

Historická porážka, jak výsledek nazve přiopilý rozhodčí, má ale jednu výhodu. Šavlí a zejména rozmrzlého Dominika se zželí Honzovu tátovi (Hynek Čermák), shodou okolností bývalému extraligovému hokejistovi, který si skupinku páťáků vezme do parády před očekávanou odvetou na konci školního roku.

Celovečerní druhotina scenáristy a režiséra Dana Pánka se titulním turnajem inspiruje pouze duchem. Mnohem blíže (a přiznaně) čerpá z osobních vzpomínek na dětství na konci devadesátých let, kdy frčely (skoro)dvoumetrové žvýkačky, krmila se digitální zvířátka a rodiče mohli dávat kapesné ještě ve dvaceti- nebo padesátikorunových bankovkách.

Pro ty, co onu dobu zažili, půjde o koncentrovanou, i když někdy trochu samoúčelnou retro exkurzi. Ještě aby ne, když Čermák – dost možná ve své nejdobráčtější roli za posledních pár roků – s knírkem a teplákovou mikinou se stojáčkem vypadá jako encyklopedický exemplář devadesátkového taťky.

A kdo tehdy patřil k pravidelným konzumentům víkendového televizního programu, ten si nemůže nevšimnout, nakolik se Děti Nagana podobají inspirativně laděným sportovním snímkům severoamerické produkce, kde hlavní roli ztvárňují děti nebo dospívající.

Slunce praží, prázdniny jsou v nedohlednu a všechno na světě se zdá být možné – i tenhle zdánlivě předem prohraný hokejový souboj Davida s Goliášem, který působí jako nejdůležitější moment života. Právě v něm se totiž – aspoň z pohledu hlavních dětských hrdinů – všechno rozhodne.

Lehce magická atmosféra snímku, kde z plakátu na zdi pomrkává Dominik Hašek, je ale pevně zasazená do reality, která jako by se neustále držela při okrajích zlatavého, ideály zastřeného středu obrazu. Rodiče se za zavřenými dveřmi hádají. Katka schovává pod dlouhými rukávy trika modřiny. Dominikův otčím mu nepříliš taktně předhazuje, že je neschopný.

Žádný z těch symptomů neútěšné „normálnosti“ se nahlas nepojmenuje, ale každému jsou zřejmé. A ani všechny hokejové trofeje světa je nepomůžou spravit. Jak ale na konci filmu zpívá Vojtěch Dyk – v coveru jednoho z největších hitů Davida Bowie, který rozhodně nepřesvědčí každého – aspoň na ten jeden den můžeme být hrdiny.

The film Children of Nagana premiered in Czech cinemas on February 22.

Kristina Roháčková

Share on Facebook

Share on Twitter

Share on LinkedIn

Print

Copy the url address

Abbreviated address





Copy to clipboard

Close